Švýcarsko patřilo mezi první státy, které zavedly samonabíjecí pistoli jako standardní armádní zbraň. Touto zbraní se stala konstrukce Georga Lugera, známá jako Luger pistol, komorovaná pro náboj 7,65×21 mm Parabellum. Švýcarská armáda přijala první model již na počátku 20. století a postupně jej modernizovala až do konce 20. let.
Prvním zavedeným typem byla pistole 1900, oficiálně přijata do výzbroje v roce 1901. Výrobu zajišťovala německá společnost Deutsche Waffen- und Munitionsfabriken (DWM). Model 1900 měl charakteristickou delší hlaveň, dlaňovou pojistku na rukojeti a vynikal přesností i kvalitním zpracováním. Švýcarské provedení bylo od počátku komorováno pro ráži 7,65 mm Parabellum, která zůstala standardem po celou dobu služby těchto pistolí.
Dne 9. ledna 1906 zavedla švýcarská armáda modernizovanou variantu označovanou jako model 1906 (často uváděnou také jako 1900/06). I tento typ dodávala zpočátku firma DWM. První série nesly švýcarský kříž na pozadí slunečních paprsků (dodávky v letech 1907–1909), pozdější provedení mělo kříž v heraldickém štítě (1909–1914). Vypuknutí první světové války však znemožnilo další dovoz z Německa, a proto byla výroba převedena do federální zbrojovky Waffenfabrik Bern (W+F). První pistole domácí produkce, označené Ordonnanzpistole 1906 W+F, byly vojenským útvarům dodány v listopadu 1918. Konstrukčně vycházely z německého vzoru, avšak postupně docházelo k menším výrobním úpravám. Do roku 1928 bylo v Bernu vyrobeno 12 385 kusů.
Vysoká výrobní cena však vedla armádu k tlaku na úspory. Výsledkem jednání mezi armádními představiteli a zbrojovkou byla přechodná úprava známá jako model 1906/24. Šlo spíše o racionalizační variantu než o zásadně nový typ. Nejviditelnější změny představovaly střenky s hladkými okraji a prodloužený svislý výstupek na krycí destičce. Cílem bylo zjednodušit výrobu a snížit náklady, přesto si pistole zachovala původní konstrukční princip kolenního závěru typického pro systém Luger. Do ukončení výroby v roce 1933 vzniklo 5 589 kusů.
Definitivní a konstrukčně nejvyzrálejší variantou se stal model 1906/29, oficiálně přijatý roku 1929. Tato verze byla dále zjednodušena s důrazem na pevnost a hospodárnější produkci. Došlo k úpravám rámu, závěru i ovládacích prvků, přičemž byla zachována tradiční ráže 7,65 mm Parabellum. Model 1906/29 zůstal standardní služební pistolí švýcarské armády až do nástupu nové generace zbraní po druhé světové válce a představuje vrchol švýcarského vývoje systému Luger.
Řada švýcarských pistolí 1900–1906/29 tak dokumentuje téměř tři desetiletí postupného zdokonalování jedné z nejslavnějších konstrukcí samonabíjecích pistolí v evropské vojenské historii.
